Pohled do počátku skautské historie za měřen na zakladatele světového vodního skautingu, kterým byl Henry Warington Smyth Baden-Powell. Autorem je Vezír.
Henry Warington Smyth Baden-Powell
Dědeček zakladatele skautingu Roberta Stephensona Smyth Baden-Powela byl admirálem, který se proslavil v mnoha námořních bitvách. Otec Robertovi zemřel, když byly chlapci pouhé tři roky, tím víc Robert miloval návštěvy na „ubytovací palubě“ dědečka spojené s vyprávěním námořnických historek. Rodina byla příbuzensky spjata i s admirálem Nelsonem a traduje se, že i s kapitánem Johnem Smithem a Pocahontas slavnými z historie Virginie v USA.
Není divu, že i Robertův o deset let starší bratr Warington měl moře v krvi a stal se důstojníkem britského obchodního loďstva, podobně jako George, další z bratrů.
I nejmladší Robert, když mu bylo patnáct let, doprovodil své bratry na několikatýdenní plavbě na skládací kanoi. Pádlovali proti proudu k pramenům Temže, přetáhli kanoi přes koryto řeky, sjeli po proudu řeku Severn a proti proudu Wye do Walesu. Spali ve stanech a vařili si svá jídla na otevřeném ohni. I dnes by to byla skvělá expedice, v roce 1872 to však muselo být něco úžasného!
Další tři roky pak Baden-Powell trávil mnoho prázdnin se svými bratry na jachtě Diamond křižováním podél jižního pobřeží Anglie. Později často vyprávěl historky z těchto dní a o drsném počasí, se kterým se setkali. Byl na těchto expedicích kuchařem a později napsal, že své tábornické kulinářské dovednosti získal jen díky své schopnosti přežít – měl na výběr mezi hladověním a uvařením něčeho jedlého. Psal také, že Warington s ním jednal jako otec a „vnuknul tolik radosti a romantiky do tohoto raného cestování po moři, že mě to sevřelo od počátku…“. Ve svém životopisu uvedl, že dříve než skautem, byl vodním skautem.
Ve své prvé knize Scouting for Boys výzvu Sám řiď svůj člun doprovodil vlastnoruční kresbou.
Po experimentálním táboře na ostrově Brownsea požádal B-P bratra Waringtona, v té době již uznávaného specialistu se stejně úspěšnou kariérou u námořnictva, jakou měl sám v armádě, aby napsal příručku pro námořní (a vodní) skauty, protože většinu tehdejší britské mládeže čekal život tak či onak spojený s námořnictvím a mořeplavbou.
Warington se této úlohy zhostil a položil tak základy této specifické součásti skautingu.
Kniha Sea Scouting and Seamanship for Boys s Robertovou předmluvou vyšla roku 1910 a téhož roku byl ustaven samostatný odbor pro vodní skauty.
Henry Warrington se narodil 3. února 1847, navštěvoval školu Svatého Pavla a v srpnu 1861 se stal kadetem na HMS Conway jako číslo 187. Conway, v aktivní službě od roku 1816 pod jménem HMS Winchester, sloužila od roku 1861 do 1876 jako školní loď a rozebrána byla až roku 1921. Poplatky za pobyt v kadetce byly 35 guineí ročně, s oblékáním a mytím navíc 7,5 liber, což bylo více než roční dělníka.
Po prvním ročníku zapsal jeho velitel kpt. Mowll, že jeho předpoklady byly „výborné“, chování bylo „spíše obtížné“. Po třech letech (ve volných chvílích sestrojil model lodi, který se dochoval) vyšel Warington jako třetí z 25 kadetů s hodnocením „schopností výborné“, „chování velmi dobré“, „znalosti dobré“. Celkově hodnocen „Double Extra Certificate“, což odpovídá dnešnímu našemu „s vyznamenáním“.
Po odchodu z kadetky je zařazen na loď Hotspur společnosti Smith Line. Vedl si zřejmě dobře, skládá důstojnické zkoušky a je povýšen na záložního námořního poručíka, stává se členem Královské rady, vystuduje práva a stává se advokátem ve službách Admirality, což odpovídá dnešní službě diplomatické.
Stále víc jej zajímají malé lodě a plachetnice, ve volných chvílích se věnuje jachtingu a je považován za zakladatele britské organizované kanoistiky. Ve čtyřiadvaceti letech se v roce 1871 vydává na Balt pádlovat a plachtit, navštíví Německo, Dánsko, Švédsko. Po návratu o své plavbě vydává knihu Cestování na kanoi a praktické rady pro stavění a údržbu kanoí.
Stává se členem Královské geografické společnosti, členem odborné komise stavby sportovních lodí, Jachtařské asociace, Athenaeum Clubu, aj.
Jachtu Diamond, na které se bratři Baden-Powellové mnohokrát plavili, sám navrhl a dohlížel na její stavbu.
Když se na něj bratr Robert obrátil s žádostí o příručku po námořní a vodní skauty, měl tedy za sebou bohaté zkušenosti námořníka, diplomata, vodáckého sportovce, turisty i publicisty.
Svého úkolu se zhostil dobře, jak můžeme i po stu letech pozorovat.
Warington zemřel 24. dubna 1921 ve věku 74 let. Až budete slavit svátek sv. Jiří, patrona všech skautů, vzpomeňte i na tvůrce vodního skautingu.
Formát pro tisk