en
Kategorie: Novinky, Z našich vod

Stopadesát let otce zakladatele

29. června 1869 se váženému pražskému měšťanu Rösslerovi narodil syn Josef, který byl předurčen k převzetí prosperující drogistické firmy. Jenže jak Pepík dorůstal, přidělával svému otci vrásky. Ne, že by pro obchod neměl vlohy, ale on se už od školních let věnoval neřesti zvané šport, skoták jeden!

Milující otec mu trochu toho pohybu nejprve přál, dokonce mu zakoupil želízka na boty, aby se mohl věnovat ladným křivkám na zamrzlé Vltavě, ale Pepík se dal do kamarádčoftu se stejnými skotáky a už ve svých dvanácti letech založil spolek, který nazval Pražský rychlobruslařský klub. Aby to magistrátští ouřadové hned otci nevyzvonili, zaregistroval se pod počeštěným jménem Ořovský.

V patnácti si troufl i na nezamrzlou vodu a postavil si loďku zvanou ježdík (později se tomu říkalo maňásek). S bráchou Karlem sjezdili nejen Vltavu, ale i Berounku, Labe a Orlici. Jednoduchý ježdík jej však přestal bavit a přestoupil na organizovanou veslařinu, tehdy se říkalo, že se stal skulérem.

To už otec viděl, že mladý pán dává víc času aktivitám sportovním než obchodním a aby jej od sportu odstřihl, poslal jej vést filiálku v Terstu. Josef filiálku vedl dobře a našel si čas vyzkoušet sportovní jachting. Po vojně se vrátil do Prahy, převzal firmu a udržoval ji na dobré úrovni. Na tak dobré, že se nejen mohl sportu věnovat naplno, ale některá odvětví dotovat, tehdy se říkalo být mecenášem.

Pro svůj Bruslařský klub si roku 1887 do Norska napsal o katalog a Norové, neznalí češtiny si výraz Bruslařský klub přeložili na Bruslar Ski Klub, tedy lyžařský klub nějakého pana Bruslara. Ke katalogu proto jako vzorek přiložili dva páry lyží. Celníci si s tím nevěděli rady a proclili to jako vesla, ale Ořovský pochopil, s bráchou lyže obuli a na zasněženém Václaváku uspořádali první lyžařské závody v Čechách. Dávný Václavák se ani tehdy nemohl rovnat Krkonošům a proto se skamarádil s panem řídícím učitelem Bucharem z Jilemnice, věnoval nemalou částku na výrobu lyží českými truhláři a r. 1893 založil při Bruslařském klubu Ski odbor, z něhož se o pár let stal Svaz lyžařů království českého. Pomáhal organizovat lyžařské závody (i ten nešťastný, ve kterém zahynuli Hanč a Vrbata), ale nezapomínal, že sníh je voda.

Ještě r. 1893 založil Český Yacht klub a vedle toho Český Lawn-Tennis Klub. Následující rok veslařinu srovnal do Českého Sculling Cercle s tenisovým a fotbalovým odborem a pak ráz naráz Český svaz hokejový, Ústřední svaz těžké atletiky, Český svaz šermířský, spolu z dr. Guthem-Jarkovským pak Českou atletickou amatérskou unii a Český olympijský výbor.

On pískal první pražské fotbalové derby Sparta – Slavia, protože jako jediný měl u sebe anglicky psaná pravidla (fanoušci se tenkrát neporvali, Ořovský prohlásil utkání za nerozhodné).
Vodě byl stále věrný. Z Kanady dal přivézt prvních šest kánoí a při Českém Yacht Klubu založil kanoistický odbor. Propagoval River Camping neboli etapové plavby aneb vodní turistiku.

Za sport považoval i skauting a byl velmi nápomocen prof. Svojsíkovi při jeho zavádění. Když se jako člen českého olympijského výboru setkal r. 1912 na olympiádě ve Švédsku se švédskými Seascouts, usoudil, že to je to, co českému skautingu ještě chybí. Po návratu do Prahy založil při Českém Yacht Klubu první družinu vodních skautů a jako správný otec tam nakomandoval i své dvě děti, syna Josefa a dceru Mášu.

Další vodní skauti vznikli při Vysokoškolském sportu pod vedením prof. Drtiny a prof. Šimka.
28. října 1918 to byl právě Rössler-Ořovský, kdo dal skautům složit slib věrnosti republice na vlajku Českého olympijského výboru. On to také byl, kdo nakreslil a dal vytisknout slavné známky Pošty českých skautů.

Po vzniku Československé republiky se vážený komerční rada věnoval Českému olympijskému výboru, ale na vodu nezapomínal. Se zmíněnou dcerou Mášou sjížděl české řeky na kánoi Commasager, byl stále aktivním činovníkem Českého Yacht Klubu a prvním starostou Junáka, přesněji Svazu Junáků – Skautů Republiky Československé. Jedním z prvních kapitánů vodních skautů byl jeho syn Josef. Starý pán pro vodáky vymyslel staniční knihy ve vltavských hospodách určené k zapisování projíždějících posádek. A napsal romantickou písničku Indián.

Rössler Ořovský zemřel v lednu 1933, v roce, kdy se v Praze pořádalo vodácké mistrovství Evropy, později nazvané Memoriál R-O.

Stopadesát let uplyne od narození „starého pána“. Stopadesát let otce zakladatele českého lyžování, jachtingu, kanoistiky, tenisu, vodní turistiky ... a ... a vodního skautingu.

sepsal Vezír


O zakladateli nejen vodního skautingu jsme se něco dozvěděli díky Vezírovi něco dozvěděli, ale co takhle připravit nějaký program do oddílu. Mrkněte do dalšího článku Jak si připomenout výročí v oddíle?

print Formát pro tisk