SKARE 2012 - HKVS en
Kategorie: HKVS hlásí, Závody

SKARE 2012

Podívejte se na výsledky fotografie i deníkový zápis celostátní skautské regaty, která proběhla v květnu na Seči.

Výsledky SKARE 2012

Fotogalerie SKARE 2012 od Stopaře


Skare 2012

Letošní, již v pořadí sedmnáctý ročník Skare se konal (jak již bývá dlouholetým zvykem) na Sečské přehradě. Termín – nejbližší k prvnímu květnu - vyšel na 27. – 29 dubna. Základna pardubické Sedmičky nám bývá dobrým přístavem.

Pár dní před termínem jsem měl telefonické rozhovory na všechny strany jako na příklad „ záchranáři jsou objednaní?, jak to vypadá s přihlášenými lidmi?“  „Ano, jsou objednaní a počet přihlášených je předběžně 120 lidí. (někde jsem zaslechl, že lodí. Ale bohužel, ještě stále ne). Na srazu kapitánů v Havlíčkově brodě došla k našim uším nepříznivá zpráva o tom, že v rámci letošního Navigámu se s plachtěním nepočítá. Asi to bylo hlavním spouštěcím mechanizmem tak pěkné účasti. Další nepříznivá zpráva byla od Sama, že si, bohužel, bude muset ode všeho na čas odpočinout, neboť podstoupil další operaci očí. Ale skauti jsou vždy připraveni přispěchat s pomocnou rukou. „Stopaři nepotřebuješ pomoci u rozhodčích?“ „Ano, rád přijmu vaši pomoc.“ Páteční dojezd na základnu a já jsem nevěřil vlastním očím – celý prostor od vjezdu k parkovišti byl doslova zatarasen vleky s loděmi. Ať již to byly pramice P550, nebo různé plachetnice třídy kadet, fireball, Efendiho speciály a světe div se, jeden katamarán třídy Tornádo. Další z nepříjemných zpráv byla ta, že příchod k vodě nový majitel oplotil a po dohodě nám umožnil přístup přes dveře v plotě. Ty dveře byly úzké, takže pramice se musely protahovat bokem. Ale mnozí to vyřešili po svém a lodě raději spustili přes kemp. Konečně jsme se mohli jít ubytovat a taky se počítalo s večeří. „ Jak je počítáno na zítřek s programem?“ „Jako vždycky, snídaně mezi sedmou a půl osmou, na osm nástup, pak s loděmi, rozestavit trať a hurá na vodu.“ „A nezapomeň, že po zimě musíme dát nové výtahy na stožár, aby bylo na čem vytáhnout vlajky.“ „Tak to budou nastupovat bez krojů a pak si je půjdou oblíknout?“ (zazněl takový názor z davu) „Nevidím důvod, proč to prodlužovat se svlékáním a zase oblékáním, skauti jsou šikovní “Sobotní ráno. Odbila sedmá a kuchaři si chtěli nervozitou okousat i nehty na nohou. „Co se děje? “ „Pekař ještě nedorazil, i když měl dojet v šest.“ A to už Děda žhavil drát, pardon uchopil mobil, a volal: „Kde máte toho pekaře, já ho uškrtím, měl tu už dávno bejt.“ Odpověď byla skvělá. Prý je někde na cestě. Když jim volal po třetí tak se dověděl, že dotyčný to nenašel tak to složil u restaurace. (U které taky nebylo sděleno). Naštěstí to byla ta vedle u VISu. Směna v kuchyni (ve složení Candát, Tarbínek, Kámen a Děda) již měla nabroušeny nože a tak za pět minut již volali, aby se pískal nástup na snídani. Při příchodu k vodě se zjistilo, že vítr již dostatečně zesílil na tolik, že ho bylo až moc. „Koho že chceš pustit jako prvního? Vlčata? Tak ty ses úplně zbláznil!“ Jako první šli na řadu ti nejstarší, kategorie roverů. Efendi navrhnul, aby se jezdilo bez kosatek, že to nebude tolik převracet. (Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jakákoliv velikost plachty se Efendimu zdála malá) „My chceme jezdit i s kosatkou a kdo to neumí, ať na to neleze!“ Došlo k bouřlivé rozepři, zda kosatky ano, či ne. Nakonec se vydalo doporučení o sundání nebo zarolování kosatek. Stejně se nakonec zjistilo, že s kosatkou je to bezpečnější, a všichni ji nakonec nechali. Všechno totiž záviselo na souhře posádky, sledování poryvů větru, sledování konkurence a hlavně sledování času na startu každé rozjížďky. Neboť to byl jeden z nejčastějších důvodů špatného startu. Další s vysledovaných chyb bylo:

  • předčasné přetahování kosatky – dojde k zabrzdění lodi při obratu,
  • špatně dopnuté přední lemy kosatky – plachetnice nechce stoupat,
  • špatné obraty s kormidlem – kormidlo by nemělo jít více než 45° a ne 90°,
  • špatná kontrola lodě posádkou před vyplutím, zda nemají povolené vanty, kování, sedačky…

Nebezpečně prováděný obrat po větru tzv. halsa – ráhna létala nekontrolovaně z jedné strany na druhou, stačilo by ráhno jemně přidržet rukou, ať nedochází ke zbytečnému opotřebování vantů, nebo ničení materiálu ráhna

Při příjezdu ke břehu - často měli chuť s lodí přistát s větrem v zádech, místo aby přistáli proti větru, jako přistávají na divoké vodě, nebo řece.

Asi to bylo všechno dáno tím, že je začátek sezóny a ještě nemají všechno vžité.

V každé kategorii se odjelo po tři rozjížďky. Bohužel to odnesly vlčata, na která kvůli silnému větru nevyšlo. Síla větru kolem 8 m/s v nárazech 12 m/s.

Odpoledne nás přijel navštívit náš hlavní kapitán Vezír. Byla totiž svolána rada Klanu Stříbrných bobrů. Ale kamkoliv náš Velký Vezír přijde, všude ho provází dobrá nálada a veselá mysl. Někteří závodníci ji totiž potřebovali v hojné míře.

Nedělní ráno nám přineslo stále silnější vítr, který neutichl ani v noci. Čísi rozespalý hlas pronesl. „vypněte už ten ventilátor!!! A jelikož měl být dálkový závod o Modrou stuhu, byl jsem se ráno podívat na hladinu přehrady. Výsledek byl znepokojivý. Voda měla tmavou barvu a od úžiny směrem na čáslavskou zátoku a dále na Ústupky to byla jedna velká bílá pěna.

Po konzultaci s meteorologickou předpovědí jsem nedělní závody zrušil, neboť zprávy říkaly o větru o síle 8 – 9 m/s v nárazech až 21 m/s a na neděli jsem už záchranáře objednané neměl. Ostraváci si to jeli vyzkoušet jen na hlavní plachtu a říkali, že to byl pořádný hukot.

Na ranním nástupu proběhlo i vyhodnocení úspěšnosti, byly předány diplomy a ceny. Hlavní kapitán vyzdvihl naše nejmladší, protože to jsou hlavně ti, co nás jednou vystřídají. Ostatním složil svou poklonu za správné skautské zápolení. Mistrovství vodních skautů vyhrála loď S. M. S. Ezherzog Kronprinz Rudolf z přístavu Viribus Unitis Ostrava, ve složení kormidelník Kinjál, posádka Povidlo a Želvák. (Požádal jsem bratra Hvězdáře, zda by nemohl přečíst vyhodnocení a po tomto názvu mně chtěl zakousnout. Opravdu, ale opravdu, nevím proč J)

Vlčata si svůj závod odjela v pondělí. Podařilo se jim odjet také tři rozjížďky a měli právě opačný problém než my o víkendu – větru bylo totiž pomálu…

Touto cestou bych poděkoval Plejtvákovi, Bidlovi a Zippovi, že mi pomohli při pořádání závodu. A hlavně také všem, které nebavilo sedět doma a změřili si své síly s matkou přírodou. Dle mého úsudku to byly velmi podařené závody, ale toto mohou ohodnotit jen ti, kteří byli tak říkajíc na druhé straně bojiště jako závodníci, či diváci. Dobrý vítr do plachet při dalším zápolení. Ať je to třeba Sindibád race bratra Flinta na konci května na Orlíku, S. M. S. Regata na Slezské Hartě na konci srpna kterou pořádá přístav Viribus Unitis z Ostravy anebo Viking race na Křetince v polovině září střediska Česká Třebová.

Zapsal na počátku měsíce května léta páně 2012 Stopař

print Formát pro tisk