Dokážeš zareagovat bezchybně na tyto situace?
- Plaveš peřejemi a voda tě unáší po proudu. Víš, jak srovnat své tělo, aby sis neublížil?
- Pluješ na kánoi městem vedle velkého parníku a ten najednou dvakrát dlouze zatroubí. Znamená to pro vás něco?
- Víš jak odjet od břehu, když je v řece velký proud, aniž by si se cvaknul?
- Jedna z tvých posádek je unášena za lodí v peřeji a cizí vodák ti strčí do ruky házecí pytlík s tím, že má namožené rameno. Víš, co udělat?
- Stojíš u nízkého oblého jezu, voda nedělá žádné velké vlny, jen tiše a dlouze pění v podjezí. Je bezpečné tento jez sjíždět?
fotografie z www.raft.cz
Pokud jsi u některé z otázek zaváhal, nejezdi s oddílem na vodu, ale doplň si své vzdělání!
Zkouška vodáckého minima vznikla kolem roku 2000 a od té doby se plánuje její zařazení do RVČČJ. Zatím je definována jen Vyhláškou HKVS 7/2011 . Přesto, nebezpečí na vodě jsou stejná pro všechny a složení této zkoušky bude přínosné každému, kdo jezdí s oddílem na vodu.
Zkouška obsahuje základní znalosti z oblasti kanoistiky (včetně praxe do WWII), právních norem se vztahem k činnostem na vodě, ochrany zdraví, bezpečnosti a záchrany na tekoucí vodě (včetně praxe). Tyto znalosti jsou považovány za minimum proto, aby výprava na vodu zbytečně neskončila průšvihem.
Zkoušku vodáckého minima je možné jako bonus složit i na zážitkovém lesním kurzu Drager , a to pro všechny, kteří mají alespoň čekatelskou zkoušku. Praxe na vodě bude důležitou součástí kurzu, proto je vhodný i pro ty, kteří si nejsou svými vodáckými dovednostmi úplně jistí. Na Drageru se učíme životem.
Nezapomeň, že tato zkouška má nižší úroveň než Kapitánská zkouška a nepostačuje k samostatnému vedení oddílu s vodním zaměřením.