Zdroj: https://vodni.skauting.cz/novinky-2/vodacky-seton  •  Vydáno: 11.7.2014 17:45  •  Autor: Hvězdář

Vodácký Seton

Mirko VosátkaK sérii vodáckých osobností Vezír přidal čtvrtou postavu: Grizzly - Mirko Vosátka


Mirko VosátkaVodácký Seton

Miro Roman Vosátka - Grizzly

(ne, opravdu nejde o překlep, jméno Miro mu vybrala maminka slovinské národnosti)

27. 11. 1911 Terst – 19. 1. 2004 Bor u Suchdolu nad Lužnicí

Narodil se v Terstu, kde byl jeho otec ekonomickým pracovníkem. Později se rodina přestěhovala do Prahy a z Mira se stal Mirek či Mirko. Po rozpadu Rakouska – Uherska se cítil být doma v Československé republice stejně jako v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později zvaného Jugoslávie.

Jako devítiletý se vydal za „panem Novákem ze sousedství“, aby se stal vlčetem v tehdy ještě suchozemském pražském pátém oddílu. Toto setkání s Braťkou se později ukázalo jako velmi prospěšné pro celý český skauting. O dva roky později na sebe upozornil perfektní průvodcovskou službou při Národních skautských slavnostech. Svou skautskou výchovu bral velmi vážně. Dobře kreslil, pozoroval a miloval přírodu, stal se rádcem družiny, pro kterou organizoval hry.
Protože měl zájem o vodáctví, umožnil mu Braťka v roce 1926 přestup do tehdejší pražské vodní trojky, v jejímž čele byli František Novotný – Duha a Vladimír Kazda – Vladěk, slavní kanoističtí reprezentanti, kteří mj. k nám přivezli pádlování v kleče. Registrován zde byl i tehdejší hlavní kapitán Josef Šimek. Mirko se i zde stal oddílovým rádcem.

V roce 1928 odjel studovat na gymnázium do slovinské Lublaně, kde samozřejmě vyhledal nejbližší skautský oddíl (3. Črtomirův oddíl v župě Znajev steg) a absolvoval lesní školu u Plitvických jezer vedenou zakladatelem jihoslovanských skautů Popovičem. Je však zklamán nešetrným přístupem některých účastníků k přírodě. Setkává se s jugoslávskými námořními skauty – pomorci a aktivně zakládá oddíly vodních skautů říčních – porečany. Sám se stal oblastním kapitánem Sávské banoviny.

Mirko VosátkaPo maturitě se vrátil do Prahy, kde začal studovat práva, ale později přešel na přírodní vědy (biochemii) na Karlově univerzitě.
Roku 1932 Braťka usoudil, že je třeba dát Pětce nový směr – vodní skauting. V následujícím roce se do Pětky vrací Mirko a na Braťkovu žádost vypracoval půlroční program na přebudování oddílu na vodácký. 28. října 1933 při oslavách republiky již Pětka pochoduje Prahou ve vodáckých krojích pod novou vlajkou, jejímž autorem je Mirko Vosátka. Ten je vedle vůdce Braťky kapitánem – vodáckým odborníkem. Téhož roku mu byl Náčelnictvem SJSS RČS za získané všestranné odbornosti udělen titul Lví skaut.

Mirko svůj skautský slib žije velmi poctivě, vnímá jej jako službu lidem, přírodě, bohu i sobě samému. Vedle plnění všech skautských povinností (byl přístavným tehdejšího Kapitanátu vodních skautů) prochází jako poutník – rover přírodou, aby při svých vigiliích – soukromých zamyšleních stále více a více žasl nad její rozmanitostí, krásou, účelností i ohrožením necitlivými lidmi. Jeho skautské působení se dá stále více a více nazvat učením lásce.

Vosátka 1937 Táboření
Snad proto má blízko k neokázalému křesťanství a v roce 1937 je Náčelnictvem SJSS RČS vyslán, aby prakticky pomohl sdružení ministrantů Legio Angelica, které mělo velmi blízko ke skautingu. Mirko se stává vůdcem IX. sboru a velmi svědomitě organizuje tábor (účastníci byli legionáři, centurioni a liktoři, tábor castrum a všechny povely vydávány latinsky). Přispívá do periodik Legia, vydává svou první příručku Táboření (Z denníku starého zálesáka o táboření), která se dočkala několika vydání (byla to první česká příručka o táboření od vydání Svojsíkových Základů v roce 1912).


Vosátka 1939 Patenty přírodyVosátka 1939 Rok malých dobrodružství.Vosátka 1939 Vodáci, ahoj!Po roce 1939 se pouští do literární činnosti, ještě během války vychází vodácká příručka Vodáci, ahoj!, Rok malých dobrodružství a Patenty přírody, ovšem bez pojmů „skaut“, „skautský“.

 

 

Vosátka 1946 Rowerské dopisyVosátka 1946 Rowerské dopisyVosátka 1946 Rowerské dopisyHned po válce vydává v letech 1946 – 47 připravené Rowerské dopisy, Skautův rok v přírodě a klubovně a doplněné Vodáci, ahoj.
Vede 40. vodácký oddíl, je okrskovým velitelem Prahy 4 a oblastním kapitánem Svojsíkovy oblasti. Pro neshody s vedením Svazu mládeže, postupně pohlcujícím Junák, se věnuje pouze roverům, vede kmen G („G“ jako Grizzly). I tam však musí koncem čtyřicátých let končit a pro svou výchovnou práci využívá Svazu ochránců přírody, kde organizuje kurzy a školy.

Vosátka Chráníme příroduVosátka Toulky přírodouVosátka Táborníkův rok v příroděJeho přírodovědné vzdělání jej přivádí do Státní ochrany přírody, kde se v šedesátých letech stává krajským konzervátorem, vydává Toulky přírodou, Chráníme přírodu a Na stezce. Některé věci vydává znovu pod upraveným názvem Táborníkův rok v přírodě.

Vosátka Encyklopedie táborníkaVosátka Encyklopedie táborníkaNa jaře 1968 opět pomáhá obnovit vodní skauting, za což později dostává Řád stříbrného bobra a titul „čestný hlavní kapitán“.
Po dalším násilném ukončení Junáka vydává v r. 1971 svou snad nejcitovanější knížku Encyklopedie táborníka, ve vydání o čtrnáct let později nazvanou Tábornická encyklopedie.

Vosátka Jak jsem skautovalVosátka Z deníku kapitánaPo obnově Junáka v r. 1989 pomáhá, kde se dá. Roverům při kurzech FONS, oldskautům při zorganizování a vedení unikátní Seniorské lesní školy, vodním skautům při vedení lesních škol a na prvních Navigamech. Miloš Zapletal vydává v edice Skautské prameny doplněné Toulky přírodou, Mirko se podílí na příručkách Zálesácká praxe a Rovering, pro vodní skauty vydává obsáhlou knihu Z deníku kapitána, své životní zkušenosti a postoje shrnul v knize Jak jsem skautoval.

Celý svůj život věnoval lásce k přírodě a skautingu jako způsobu, jak tuto lásku projevit.
Stejně jako E. T. Setona citují i Vosátku skauti, woodcrafteři, trampové a profesionální ochránci přírody.

Mirko Vosátka„Buduj sebe, buduj dobro, buduj lásku.
Putuj! Putuj pěšky s otevřenýma očima i srdcem.
Dívej se a naslouchej. Naslouchej, jak mluví kraj. Poznávej krásu naší země a všemožně usiluj, aby nezanikla. Srovnávej a uvažuj.
Udělej si nejdříve pořádek v sobě a pak můžeš rozdávat druhým. Rozdávej a služ.
Buď připraven sloužit.
Vzpomeň si, že slovo rover značí poutníka a slovo rower veslaře. Vylož si jejich smysl tak, že poutník kráčí po správné cestě a veslař obezřetně řídí člun v peřejnaté řece, plné úskalí. Ta cesta a ta řeka je Tvůj život a tady se nejlépe ukáže, jaký jsi rover.“